Povídky Šimka a Grossmanna
Jak mě otec posílal stávkovat
21.08.2010 10:41
Moje dětství bylo radostné jako snad dětství každého chlapce a děvčete v naší republice. Ovšem nebývalo tomu tak vždy, že se děti na slunci bezstarostně mohly skotačit jako dnes a po hře k matce do kuchyně přiběhnout a do sytosti masnými výrobky se zaplnit a ještě podmáslím zapít a froté ručníkem...
Jak mi bylo líto dětí z rozvrácených rodin
20.08.2010 10:40
Mám to štěstí, že na rozdíl od jiných chlapců, kteří vyrůstají v neutěšených poměrech, já patřím do rodiny vyrovnané a spořádané. Kamarádů z rozvrácených rodin je mi líto. Nemají klid k učení. Takový Frantík Čermák se například při dějepisu omlouval, že není připraven, neboť otec s matkou spolu...
Jak mne otec vedl k šetrnosti
19.08.2010 10:39
Odmalička ve mně rodiče pěstovali lásku k české hroudě, rolníku živiteli a panu Trejbalovi, který nám půjčil 16 tisíc, pak na to zapomněl a třel bídu. „Ten zemřel jako pravý Čech,“ říkával otec. „Byl bez koruny, ale v srdci měl jaro. Škoda toho dobráka,“ mínil tatík, „měl jsem si od něj tehdá...
Jak můj otec nepřál dlouhým vlasům
18.08.2010 22:11
Mohu s klidným svědomím konstatovat, že až do doby nedávné byl se mnou otec spokojen a jen málokdy mi upřel měsíční kapesné, které činilo po odečtení daně z nerozvážnosti 3 koruny a 20 haléřů. I drobné výstřelky mi trpěl a odívání s nádechem západních vlivů přecházel taktním mlčením, ač sám byl...
Jak naše rodina blbla
17.08.2010 21:09
Naše rodina má v okolí pověst dobrou, až vzornou. Matka je funkcionářkou Červeného kříže, děd pamětníkem Červené sedmy. Babička si zvrtla kotník v rámci akce Z, otec pak drží primát ve sběru lipového květu a kopřiv. Také soutěž o nejlepší výzdobu k Mezinárodnímu dni studentstva jsme suverénně...
Jak si naše rodina zakoupila magnetofon
16.08.2010 21:08
Zdálo se, že k naší rodině, zdeptané přítomností nenasytného strýce Balouna, se konečně přitulilo štěstí. Strýc totiž odejel s divadlem Alhambra na zájezd na Dálný východ, neboť nevydržel krutost loučení s kamarádkami ze souboru.
Ztráta strýce Balouna zapůsobila na naši rodinu jako sklenka...
Konec dluhu
15.08.2010 21:07
Naše rodina, klidná a se vším svolná, patřila k těm, které žijí nenápadně, hledí si svého já a rozšoupnou se jen o státem uznávaných svátcích. Tak kupříkladu tchán z matčiny strany vždy v říjnu na Den znárodnění odhazuje svršky, volaje, že ho hřeje společné vlastnictví továren a dolu, který mu...
Kouzlo životopisu
14.08.2010 21:06
Dosáhnuv věku mladého muže, seznal jsem záhy, že život jest pln strádání a nepokojů. Doma mi odpírali krajíc chleba i laskavé slovo. Nutili mě, abych si zaopatřil zaměstnání a notný díl peněz z výdělku zasouval do rodinné pokladny. Nějaký čas jsem se tomu bránil a živil se koledou, ale když...
Kvído se žení
13.08.2010 10:01
Je mi trapné o tom hovořit, ale jednoho dne mě matka zvedla sekerou z pece a pravila s neznámým mně přízvukem v hlase: "Kvído, mám tě ráda skoro jako vlastního syna, ale takhle to dál nejde. Musíš se oženit a přestat hnít. Po čtyřicítce se shánějí děvčata těžko. Je mi 106 a cítím, že slábnu. Již...
Kvído shání nevěstu
12.08.2010 10:44
V den svých 46. narozenin jsem si při prohlížení neslušných obrázků uvědomil, že bude čas, abych si našel družku do života. Ne že bych cítil samotu, ve straně je nás mnoho, ale pětinku života už mám za sebou a je načase, abych nechal bicyklu a mídy, přestal zvonit na domovnici a usadil se....