4. obraz
Krám u Rotta, Kotek vchází do obchodu s kamny.
KOTEK: Půjdeš na oběd, Bedřichu?
BEDŘICH: (pracuje) Až prodám kamna. (Předvádí kamna distingované dámě) A sem sypete uhlí, milostivá paní.
DÁMA: To je výborné.
BEDŘICH: A téměř vůbec neberou vzduch z místnosti, milostivá.
DÁMA: To je neuvěřitelné.
BEDŘICH: A nakonec když si uvědomíte jejich vzhled.
DÁMA: Vzhled je překrásný.
BEDŘICH: No?
DÁMA: Tak já si je nevezmu. (Slídí po místnosti)
BEDŘICH: (otírá si čelo) To už jsou čtvrtý kamna. Počkej moment.
DÁMA: A co tenhle model?
BEDŘICH: Prosím, vývojový. Jedna briketka a tepla habaděj. (Mrští kamny přes místnost) Lehce přenosná. (Vleče dámu ke kamnům, kope do nich) Odolná proti nárazu! Chromovaný rošt na toasty.
DÁMA: Úchvatné. Jistě dostanou cenu roku.
BEDŘICH: No?
DÁMA: Tak tyhle si nevezmu.
BEDŘICH: (znovu kope do kamen) Jsou odolná proti nárazu!
DÁMA: Já vím, já vím, mně nemusíte věci opakovat. A co tyhle? (Ukazuje na jiný typ)
BEDŘICH: Tyhle, ty nestojej zanic. Páchnou a neroztopíte je, potvory, ani petrolejem.
DÁMA: Opravdu? To mě vzrušuje. Tak tyhle si vezmu.