20. obraz

Terasa letoviska. Bedřich s Kotkem roznášejí jídla a nápoje.

HOST: (ke Kotkovi) Pane vrchní, mohl byste vyřídit hudbě, aby hrála tlumeně?

KOTEK: Co mají hrát?

HOST: Tlumeně, jen tlumeně.

KOTEK: Mohl byste mi to napsat na lísteček, já ty moderní skladby neznám a jistě bych to zapomněl.

HOST: Já si nechci dát zahrát, na to snad nevypadám. Já žádám, aby hráli tiše, a to hned. Okamžitě. (Třese se)

KOTEK: Ano, vyřídím, jenom se vydržte ještě chvíli ovládat. (Snaží se prodrat k hudbě, ale tančící páry ho nepropouštějí)

HOST: (huláká) Tiše, tiše!

KOTEK: (konečně pronikl ke kapele a snaží se jednotlivým hudebníkům cosi šeptat. Ti mu však nevěnují pozornost, a naopak je Kotek udeřen pozounem. Nakonec Kotek odstrčí zpěvačku od mikrofonu a začne hlásit) Haló, haló. Kapela pana Forejtka se žádá neprodleně, aby hrála tiše. Opakuji tiše, a tančící nemaj dupat.

(Jeden z tančících se vyhoupne na pódium a odstrčí Kotka od mikrofonu)

TANČÍCÍ: Haló. Kapela ať hraje naplno a všem nalejte.

KOTEK: Pardon, kapela má hrát tiše.

TANČÍCÍ: Číšníku, všem nalejte, i sobě. A nevyhledávejte spory.

BEDŘICH: (dere se s tácem na pódium) Ustupte, ustupte, co se tady děje?

KOTEK: Jeden pán chce, aby se hrálo nahlas a jeden chce potichu.

BEDŘICH: A kterej chtěl, aby se hrálo nahlas?

TANČÍCÍ: Já! (Nakloní své mohutné tělo nad Bedřicha)

BEDŘICH: Tak se bude hrát nahlas a tamtomu střízlíkovi dones vatu do uší.

« | »