15. obraz

Za městečkem na kraji lesíka.

KOTEK: Co teď mám dělat? Já tu školu musím najít. Sotva jsem nastoupil. Já jsem vlastně dezertér. Já nechci přijít o místo.

BEDŘICH: Dobře, dobře, jenom nepropadat zoufalství. Vyjděme z toho, co známe. Jsou v jižních Čechách a použili tratě Praha-Zdice-Protivín.

KOTEK: Ano. Hledejme tedy kolem kolejí.

BEDŘICH: Určitě si budou stavět tábor u náspu.

KOTEK: To je malér.

BEDŘICH: Nehořekuj, projezdíme kraj křížem krážem. Do tří dnů je musíme najít. Tři sta dětí není špendlík. (U lesa zastaví policejní auto a vystupují strážníci)

1. STRÁŽNÍK: Kontrola dokladů.

BEDŘICH: Prosím, jsou čisté. (Podává mu doklady)

1. STRÁŽNÍK: To je váš stroj?

BEDŘICH: Ano, to se dočtete zde. (Ukazuje do dokladů)

(Druhý strážník kontroluje Kotka)

2. STRÁŽNÍK: Hm, učitel jste. Máte prázdniny?

KOTEK: (k Bedřichovi) Co mám říct? Co mám říct?

BEDŘICH: Pravdu. Orgánu vždy čistou pravdu.

1. STRÁŽNÍK: Správně, mladý muži, chválím vás.

KOTEK: Nemám prázdniny. Jedu za školou do přírody.

1. STRÁŽNÍK: Aha, tak to vy jste na nádraží nabízel tomu chlapci bonbony?

BEDŘICH: To je omyl. Ten člověk, kterého máte zřejmě na mysli, šel tímto směrem k hájence.

1. STRÁŽNÍK: To je pro nás cenná informace. Tak šťastnou cestu, chlapci. (Jeep se rozjíždí) .

2. STRÁŽNÍK: (volá) Brzdy máte v pořádku?

BEDŘICH: Přirozeně.

KOTEK: (vytahuje z vozu koště) A z příkrých svahů přibrzďujeme tímhle.

2. STRÁŽNÍK: (volá) Jen pozor, dobrý pozor! To odporuje vyhlášce!

« | »