Volba Miss

Je to správné, že dnešní svět i uprostřed závažných problémů svorně holduje ženské kráse. Tak například film, chce-li být úspěšný, musí nechat oko diváka spočinout alespoň na chvíli na tajemných křivkách dámského těla, mnohdy i na místech, která divák předtím neznal a ve svých čtyřiceti letech je jimi mile rozrušen. Také krejčík, chce-li šatky prodat, musí látkou šetřit a stříhat úbor tak, aby připomínal vitrínu. Konečně je pryč doba nařasených krojů a lněných suknic, které oku nedaly zahlédnout ani kotník. Skutečný ctitel dámského půvabu pak s oblibou usedá v soutěžních porotách, které při nejrůznějších příležitostech volí miss, tedy žínku nejkrásnější, nejinteligentnější a nejpřitažlivější.

Také my, vědečtí pracovníci, kteří již druhý rok zkoumáme okolí pólu a arktickou zvěřinu, rozhodli jsme se minulé léto, když nám pošta doručila únorového Playboye, zvolit královnu krásy výpravy. Náš vedoucí, profesor Petr Svedberg, starý suchar, byl sice proti tomu a navrhoval raději vyjít po stopě sněžného muže, na kterou včera narazil, když svačil lišejník, ale nás mladší, ve kterých i při čtyřiceti pěti stupních pod nulou kolovala horká krev, volba miss cele zaujala. Vědecká práce od té chvíle šla stranou a všichni jsme žili jen volbou. Pouze profesor stále přípravy k soutěži sabotoval a zcela osamocen vyrazil za svým sněžným přeludem.

Den přehlídky byl stanoven na 20. července. Telegrafista Williams již týden vysílal do éteru lákavé výzvy k okolním Eskymákům k obeslání této vrcholné soutěže a způsobil tak hádky v nejednom iglú. Skutečně, domorodci nepřistupovali k naší akci s důvěrou, neboť měli špatné zkušenosti s minulou výpravou P. P. Taylora, která pod průhlednou záminkou očkování proti moskytům zneužila ženy a dívky ze širokého okolí. A tak se v den finále shromáždilo v našem táboře pouze pět uchazeček, z nichž jedna přišla omylem a ostatní čtyři proto, že se jim posledně očkování proti moskytům líbilo. Hlavní organizátor akce, geolog Winterspoon, který počítal s účastí nejméně patnácti děvčat, neztratil duchapřítomnost a povolal do soutěže i členky naší výpravy, čímž zvýšil nejen počet účastnic, ale i naděje Eskymaček, neboť naše kolegyně byly skutečně především vědecké pracovnice. Zejména u bioložky Eckertové jsme dlouhá léta nevěděli, nejde-li o chlapa. No ale teď v nouzi se nám hodilo, že byla loni komisí uznána ženou.

Winterspoon zavedl děvčata do iglú, které od rána meteorolog vytápěl tak úporně, až jeho rosnička běhala v láhvi od okurek jako pominutá, čímž byla předpověď počasí pro Evropu na příští měsíc vážně ohrožena. Zato děvčata se i v minus dvaceti cítila výborně a ochotně se převlékala do plavek. Zatímco komise zasedla ke stolku, kandidátky pomalu nastupovaly na pódium, kde jim matematik dr. Baló přiděloval čísla. Když astronom Šlehofer viděl, že se svlékla do plavek i asistentka profesora Svedberga Yvonna, která rozhodně neměla pod váhu, vtlačil mezi adeptky krásy i své dvě cvičené tučňačky a hned jim dal svůj hlas. Po prvním kole soutěže, ve kterém se hodnotila inteligence uchazeček, vedla s převahou profesorka Eckertová, která dovedla bezvadně kreslit i psát, a získala tak ve všech testech tohoto kola prvá místa. Náhle bylo vidět, co taková soutěž krásy může udělat i ze solidní vědecké pracovnice. Profesorčiny oči se za silnými čočkami vášnivě leskly a její tělo se začalo, snad poprvé v životě, vlnit v bocích.

Pobrukujíc si hlavní motiv z Carmen, přešla bioložka dvakrát laškovně jevištěm. Poprvé zatahala Winterspoona svádivě za bradku, podruhé se ukázala až nestoudně pánské porotě ze všech stran, pročež musela být soutěž na patnáct minut přerušena. Fotograf Wágner, ctitel antické krásy, dokonce dostal šok a nemohl se další práce v komisi zúčastnit. Pořadí se začalo rychle měnit.

Dosud vedoucí profesorka jako by něco tušila a snažila se zachránit situaci tancem. Rozkývala své tělo do neuvěřitelných pohybů a předváděla něco mezi padoucnicí a slavností slunovratu. Porota však zůstala chladná. Míry (50, 110, 110) hovořily samy za sebe. A tak se před naši kolegyni dostaly zvolna i tučňačky, k velké radosti astronoma Šlehofra, který byl před ženami bojácný a od úspěchu zajímavých živočichů si leccos sliboval. Soutěž se blížila k závěru a nutno přiznat, že nám organizátorům se už tak trochu vymkla z rukou a začínali jsme litovat, že profesor Svedberg je dosud na výpravě.

Ženy i ptáci na pódiu totiž zapomněli na pravidla poctivé hry, vzájemně se haněli a rafinované Eskymačky se dokonce snažily strhnout Eckertové plavky, aby ji tak definitivně vyřadily ze soutěže. Porota se pak rozdrobila na frakce. Zvrhlíci začali dávat houfně hlasy tučňačkám, zatímco my rozumnější jsme přemýšleli, jak celou trapnou záležitost s miss ukončit. Soutěž se však náhle nečekaně vyhodnotila sama. Rozletěly se dveře a vešel sněžný muž, veda na vodítku profesora Svedberga. Strnuli jsme zděšením. Tak tohle nám šéf nezapomene. Obnažené ženy, na stolech vínko a on sám v udidle. V místnosti se rozhostilo vražedné ticho, které náhle přerušil sněžný muž. Vrhl se k pódiu, uchvátil do náruče Eckertovou a s výkřikem „Přece nevyhynu!“ zmizel ve tmě.