15. obraz
Za městečkem na kraji lesíka.
KOTEK: Co teď mám dělat? Já tu školu musím najít. Sotva jsem nastoupil. Já jsem vlastně dezertér. Já nechci přijít o místo.
BEDŘICH: Dobře, dobře, jenom nepropadat zoufalství. Vyjděme z toho, co známe. Jsou v jižních Čechách a použili tratě Praha-Zdice-Protivín.
KOTEK: Ano. Hledejme tedy kolem kolejí.
BEDŘICH: Určitě si budou stavět tábor u náspu.
KOTEK: To je malér.
BEDŘICH: Nehořekuj, projezdíme kraj křížem krážem. Do tří dnů je musíme najít. Tři sta dětí není špendlík. (U lesa zastaví policejní auto a vystupují strážníci)
1. STRÁŽNÍK: Kontrola dokladů.
BEDŘICH: Prosím, jsou čisté. (Podává mu doklady)
1. STRÁŽNÍK: To je váš stroj?
BEDŘICH: Ano, to se dočtete zde. (Ukazuje do dokladů)
(Druhý strážník kontroluje Kotka)
2. STRÁŽNÍK: Hm, učitel jste. Máte prázdniny?
KOTEK: (k Bedřichovi) Co mám říct? Co mám říct?
BEDŘICH: Pravdu. Orgánu vždy čistou pravdu.
1. STRÁŽNÍK: Správně, mladý muži, chválím vás.
KOTEK: Nemám prázdniny. Jedu za školou do přírody.
1. STRÁŽNÍK: Aha, tak to vy jste na nádraží nabízel tomu chlapci bonbony?
BEDŘICH: To je omyl. Ten člověk, kterého máte zřejmě na mysli, šel tímto směrem k hájence.
1. STRÁŽNÍK: To je pro nás cenná informace. Tak šťastnou cestu, chlapci. (Jeep se rozjíždí) .
2. STRÁŽNÍK: (volá) Brzdy máte v pořádku?
BEDŘICH: Přirozeně.
KOTEK: (vytahuje z vozu koště) A z příkrých svahů přibrzďujeme tímhle.
2. STRÁŽNÍK: (volá) Jen pozor, dobrý pozor! To odporuje vyhlášce!